All I Need Is A Bottle -14-

9. dubna 2017 v 1:26 | Zuzu |  Zuzu´s Synacky Stories -> All I Need Is A Bottle
No... tak vzhledem k tomu, jak jsem teďka zasekaná jak v práci tak ve škole, celkem obdivuju sama sebe, že stíhám i psát... ale co bych pro Vás neudělala, že? :D

Užijte si další, trochu uvolněnější díl... pak už to bude zase napínavý :D

btw. blog zase trolí, tak se omlouvám za formátování :D


14) Brian´s POV

Seděl jsem na lehátku u jezera, v ruce jsem svíral pivo a koukal se na hladinu. Skoro jsem zapomněl, jaký je to relax. Proč tohle nedělám častěji? Musím sem jezdit víc, až se všechny tyhle šílenosti vyřeší. Pro sebe jsem se usmál. Sice se mi líbilo užívat si samoty, ale až bude po všem, budu tady moc trávit čas se Zackym. Teda pokud mě do té doby někdo nezabije… nebo jeho. Zatřásl jsem hlavou, abych nevítané myšlenky zaplašil.

"To snad není pravda!" trochu jsem leknutím nadskočil, ale nebylo to zase tak strašné. Otočil jsem se směrem, ze kterého přišel Jimmyho hlas. Ze srdce mi spadnul obrovský kámen, když jsem je viděl oba v pořádku zpátky. Sednul jsem si a spustil nohy z lehátka.

"Co se děje?" zeptal jsem se, protože jsem nechápal jeho rozhořčení.

"Měl jsi hlídat Zackyho lahev a místo toho se tady opaluješ!" prskal Jimmy. Zamračil jsem se a nadechnul se, že nějak zareaguji, ale Jimmy mě nenechal. "Nás málem chytili Maddenovi a on se tady válí na lehátku!" založil jsem si ruce na prsou a naštvaně naklonil hlavu na stranu.

"Jimmy!" zakřičel na něj Zacky.

"No co je? Vždyť je to pravda!" zahulákal Jimmy a rozhazoval rukama tak, že dělal mírný vítr. Zhluboka jsem se nadechnul.

"Tak zaprvé… Zackyho lahev hlídám…" Ukázal jsem směrem k hliníkovému kyblíku na šampaňské, který stál v mé těsné blízkosti. Nebyl v něm led, ani nic jiného, ale budilo to iluzi, že si chladím pití. "Za druhé… jelikož jste mi nedovolili jít s Vámi, tak jsem fakt neměl tušení, co tady mám dělat. A navíc… kdyby mě někdo chtěl zabít, tak mám mnohem lepší šanci utíkat odsud, než kdyby mi vlezli do baráku." Zareagoval jsem a znovu si lehnul na lehátko na důkaz, že se o tom nehodlám víc bavit. Jimmy několikrát zalapal po dechu, utrousil pár dalších nadávek a zmizel v domě. Zacky udělal dva kroky a zastavil se přede mnou přesně tak, aby mi zastínil sluníčko. Naklonil jsem hlavu a neoblomně se na něj podíval. Když jsem viděl, že se lehce uculuje, usmál jsem se taky a natáhnul k němu ruku. Zacky mě za ni chytil a sednul si na kraj lehátka vedle mě. Nevím, jak to udělal. Nebylo na něm moc místa, ale stejně jsem si ho hned stáhnul na sebe. Trochu jsem se bál, že to tenhle kus nábytku nevydrží, ale naštěstí jsem investoval dost peněz do svého majetku a většina věcí, co jsem vlastnil, byla kvalitních.

"Jsi v pořádku?" zašeptal proti mým rtům. Trochu jsem nakrčil obočí. Já bych měl být ten, kdo se na tohle ptá. Celý den jsem se válel na sluníčku, zatímco oni riskovali svůj život.

"Jsem, akorát…" Odmlčel jsem se a Zacky se na mě trochu nejistě podíval. "Akorát jsem se tu hrozně nudil." Krátce jsem se zasmál, než jsem Zackyho chytil za krk a přitáhl ho do polibku. Nějakou dobu jsme si vyměňovali kyslík, než jsem se přinutil se odtáhnout. "Je to pravda?"

"Co?" zeptal se mě nechápavě Zack.

"Že Vás málem chytili." Zacky si povzdechnul a viditelně mu klesla nálada na bod mrazu. Nemusel mi odpovídat, ale přes to to udělal.

"Jo… ale nechytili." Pokusil se o úsměv, ale moc se mu to nepodařilo. "Pojď dovnitř. Všechno Ti řeknu, ale nebude se Ti to líbit." Chytil mě za ruku a pomohl mi vstát. Nechtělo se mi z vyhřátého místa vstávat, ale evidentně to byla vážná situace, a Jimmy by měl být součástí tohohle rozhovoru. Sehnul jsem se a zvednul kyblík s lahví. V tu chvíli jsem ucítil Zackyho dlaň na svých zadních partiích. Prudce jsem se narovnal, ale než jsem stačil cokoli udělat, Zacky se zahihňal a vyrazil k chatě.

"Za tohle to schytáš později!" Zakřičel jsem a rozběhnul se za ním. Docela mě štvalo, že si tyhle chvíle nemůžeme víc užívat. Dohnal jsem ho sice na verandě, ale ve chvíli, kdy jsem spatřil Jimmyho, jak se koleny pod bradou sedí nepřítomně na gauči, veškeré nemravné a rozjařené myšlenky mě přešly. Líbnul jsem Zackyho na tvář a otevřel zasouvací dveře.


Zhluboka jsem se nadechnul a bílý jako stěna se podíval na oba dva mé společníky. Nechápavě jsem kroutil hlavou a netušil, co mám říct. Vyslechnul jsem si všechno, co se stalo u Jimmyho známého. Nevěděl jsem, jestli mě víc štvalo to, v jakém byli nebezpečí nebo to, do jakého se chtějí dostat. Vstal jsem a přešel ven na verandu. Jak jsem měl na něco takového reagovat? Sledoval jsem jezero a snažil se utřídit si myšlenky, ale ani za nic se mi to nedařilo. Ucítil jsem dotek na paži a sevřel jsem oči. Nemůžu o něj přijít. Prostě nemůžu… "Měli bychom se na tu proměnu vykašlat a všichni bychom byli v bezpečí." Nevím, proč jsem to řekl. Chtěl jsem, aby Zacky byl normální člověk, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že tohle za to nestojí. Zacky naštěstí vycítil, v jakém jsem rozpoložení a nebral mě vážně. Chytil mě zezadu kolem pasu a políbil mě na krk. Musel si u toho stoupnout na špičky, ale v jeho náručí jsem se trochu uklidnil. Opřel jsem se do jeho objetí a sevřel ruce, kterými jemně přejížděl po mém břichu.

"Bylo by to jednodušší, ale chci být s Tebou, jen s Tebou a se vším všudy." Znovu něžně přejel rty po mé kůži. "Nechci se bát toho, že se mi může rozbít lahev nebo medailon, nechci řešit to, že mou lahev může někdo ukrást a už vůbec nechci nikdy v životě podstoupit to, že bych Tě viděl umírat. Radši risknu tuhle šílenost, než vidinu toho, že Tě dřív nebo později ztratím." Otočil jsem se v jeho náručí a zpříma se mu podíval do očí. "Chápu, že se Ti to nelíbí, ale dokážeme to… Jimmy sice vypadá jako úplný jelito, ale je to nejschopnější Džin, jakého znám. Je to sebevražda, ale pokud se to má někomu podařit, tak jsme to my tři." Sevřel jsem oči a zhluboka dýchal. Věděl jsem, že jiná cesta neexistuje, takže jsem se s ní pokusil smířit. Sice mi to bude chvilku trvat, ale jinak to prostě nejde. Oddaně jsem ho políbil, podíval se mu do očí a přikývnul.

"Miluju Tě Zee." Nevěděl jsem, co jiného říct, ale nic jiného nebylo potřeba. Po několika minutách strávených v objetí na verandě jsme se vrátili dovnitř, kde jsme našli Jimmyho s lahví Jacka v ruce. Nedivil jsem se mu, taky bych si dal panáka. Ani jsem nemusel své myšlenky říkat nahlas. Zacky mávnul rukou a na stole se objevily tři skleničky. Jimmy se sice neobtěžoval si vzít tu svou, pořád pokračoval z lahve, ale já jsem se pro tu svou natáhnul. Přemýšlel jsem, jestli je vhodný nějaký přípitek. Uvědomil jsem si, že asi ne, tak jsem ji jen lehce pozvednul a na jeden zátah vyprázdnil. Ani jsem ji nestačil položit na stůl a byla zase plná. Nakrčil jsem obočí a podíval se na Zackyho. "Ne tak rychle, nebo budu na mol během deseti minut." Odvětil jsem, ale stejně jsem do sebe obrátil i druhého panáka. Trochu jsem se zakuckal. To byl důkaz toho, že bych se měl trochu krotit. Položil jsem skleničku na stůl a zakázal Zackymu, aby mi ji nějakou chvilku dolíval. "Dal bych si spíš pivo." Odvětil jsem a než jsem se stačil nadechnout, měl jsem ho před sebou. Zahihňal jsem se, i když se to v dané situaci moc nehodilo. "Ok, ale musíš uznat, že tenhle bezednej bar je celkem dobrej benefit." Zacky na mě chvilku nechápavě koukal, než se začal smát. Jimmy se po chvilce přidal.

"Jestli potřebuješ bezednej bar, tak si mě můžete potom nechat a já Vám pití zajistím." Oba naráz jsme se nechápavě podívali na Jimmyho. "No co je? Pokud se nám podaří všechny ty vylomeniny, co jsme naplánovali, budu potřebovat novýho pána, jinak jsem v průšvihu. Proč byste to nemohli být Vy dva?" Nad něčím takovým jsem vůbec nepřemýšlel, ale dávalo to smysl. Pomalu se mi po tváři začínal rozlévat úsměv a stejně na tom byl i Zacky.

"To beru." Zasmál jsem se a s oběma naráz si přiťuknul pivem. Nějakou dobu jsme popíjeli, ale když se Jimmy zvednul a rozhlédnul se kolem sebe, jako by něco hledal, kupodivu jsme nebyli v tak strašném stavu, v jakém bych očekával.

"Máš tu pokoj navíc? Šel bych se natáhnout." Zeptal se mě. Chvilku mi trvalo, než jsem zpracoval otázku.

"Bohužel je tady jen jeden pokoj, koupelna a tohle…" Rozmáchnul jsem rukama, abych pojmul celý obrovský obývák a přilehlou kuchyňku, a málem jsem u toho praštil Zackyho do hlavy. Omluvně jsem se na něj podíval. Jimmy zaskučel. "Nesnáším spaní na gauči, ale asi to taky půjde. Uhněte…" zahulákal a hrnul se k nám.

"Počkej Jimmy, běž si lehnout do pokoje." Nechápavě jsem se na něj podíval. Jasně, chtěl jsem si užít jeho blízkosti, ale mačkat se na jednom gauči nebylo přesně to, co jsem měl na mysli. "Chtěl jsi přece vidět, jak to vypadá u mě nebo ne?" Zeptal se mě, ale když viděl můj přiblblý nechápavý výraz, zhluboka se nadechnul a podal mi ruku. "V lahvi Briane. Jimmy může spát v pokoji a Tebe vezmu do lahve."

"Oh… Ok, to je skvělej nápad." Odvětil jsem, i když jsem si pořád připadal trochu jako idiot.

"Skvělý, tak já jdu spát." Jimmy se otočil na patě, ale než zmizel v přilehlé místnosti, otočil se na nás. "Hlavně mě nebuďte moc brzo." S těmito finálními slovy za sebou prásknul dveřmi a nechal nás o samotě.

"Ještě to tam asi bude pořád trochu cítit po Jackovi, ale snad to nebude tak strašný." Musel jsem se tomu zasmát. Kdyby tohle byl náš největší problém, byli bychom za vodou.


Když jsme se přesunuli do Zackyho lahve, ani v nejdivočejších snech bych si nepředstavoval to, co před sebou uvidím. S otevřenou pusou jsem koukal kolem sebe. "Tohle… to jsi udělal Ty?" Zeptal jsem se, když jsem se konečně přinutil odtrhnout oči od nádherné krajiny kolem sebe a podíval se na Zackyho. Ten se jenom lehce usmál a přikývnul. Když ke mně vzhlédnul, dech se mi zarazil v krku. V jeho očích se odrážel lesk měsíce a hvězd nad jezerem. Nedokázal jsem popsat pocit, který prostupoval celým mým tělem. Samozřejmě, byla to touha a všechno s tím spojené, ale také naprostá oddanost a snad i závislost na něm. "Není škoda, že to všechno zmizí?" Chytil jsem ho kolem pasu a přitáhl ho k sobě, jak nejblíž to šlo.

"Je, ale taková místa jsou i na Zemi. Můžeme si to svoje najít." Na nic jsem nečekal a toužebně ho políbil. Celý večer jsem čekal na to, až s ním budu sám. Teď jsem si hodlal užít každý okamžik. Zacky na tom naštěstí byl evidentně úplně stejně. Během několika vteřin jsem ucítil jeho prsty na své holé kůži. Skoro jsem ani nepostřehl, kdy mě zbavil trička. Naštěstí tady nebyla zima. Naopak, bylo příjemné teplé ovzduší, kterým se sem tam prohnal jemný vánek. Zajímalo by mě, jestli i tohle tady bylo schválně, ale jelikož to vytvářel Zacky, tak asi ano. Když přišel o horní část oblečení i on, odtáhnul se a chytil mě za ruku. Společně jsme vykročili ke dřevěnému domu, a jak jsem doufal, i k jeho ložnici. Na verandě jsem se zastavil. "Co se děje?" Zeptal se mě váhavě. Otočil jsem se a trochu se uculil.

"Nic, jen… je tady tolik míst, na kterých bychom se mohli milovat… akorát to asi nestihneme." Začal se smát a tentokrát mnohem rázněji mě táhnul za sebou do pokoje.


Když si na mě Zacky na posteli lehnul a jemně zkousnul kůži na mém krku, poddajně jsem zaskučel. Pokračoval vzhůru až k mému uchu, kde se proces opakoval. Cítil jsem, jak se nosem něžně zavrtal do mých vlasů, než se přesunul k mým rtům. Tentokrát trochu zvolnil a lehce, láskyplně přejížděl svými rty po mých. Těžce jsem vydechnul, ale nechal jsem ho, aby si se mnou dělal, co chtěl. Nezáleželo mi na tom. Hlavně, že jsme byli spolu. Hlavou mi bleskla negativní myšlenka, že by to mohlo být naposledy. Zapudil jsem ji, ale nedokázal jsem se ubránit a Zackyho si přitáhnul do lehce zoufalého polibku. Odtáhnul a podezíravě se na mě podíval.

"Co se děje?" Jak to sakra mohl poznat? Neměl jsem tušení, jak na to zareagovat.

"Miluju Tě… to je celý." Zacky zvednul obočí ve stylu, nedělej si ze mě prdel… a čekal, až mu vysvětlím svůj náhlý výron emocí. Povzdechnul jsem si. "Co když je to naposledy?" Podíval jsem se do jeho dokonalých zelených očí, ale hned jsem se odvrátil. Nechápal jsem sám sebe. Než jsem Zackyho poznal, byl jsem chodící sebevědomí. Teď ze mě bylo… co vlastně, patnáctiletá holka? Zacky na mě zaraženě koukal. Asi mu chvilku trvalo, než pochopil, co tím myslím. Ucítil jsem dotek na bradě. Podíval jsem se na něj a čekal.

"Nemám tušení, co se stane zítra nebo potom, ale jestli má být tohle naposledy, tak chci, aby to stálo za to." Chvilku si mě prohlížel, než mě znovu začal líbat, tentokrát s podobnou intenzitou, jakou jsem nastolil já. Na to jsem nemohl nic říct. Zacky měl pravdu. Tohle prostě bude stát za to, i kdybych se měl postavit na hlavu. Chvilku jsem polemizoval o možnostech téhle polohy, ale nakonec jsem to zavrhnul. Nejsem sebevrah. Chytil jsem ho kolem pasu a přetočil na záda. Na nic jsem nečekal a zbavil ho oblečení. I moje ošacení skončilo někde v koutě. Netrvalo dlouho a oba jsme šíleli z doteků našich nahých těl. Z ničeho nic jsem se ocitl v situaci, ve které jsem nebyl už ani nepamatuji. Trochu mě to vyděsilo, ale nenechal jsem to na sobě znát. Nejdříve jsem Zackyho políbil na obou kyčlích a potom s přesunul k jeho dolním partiím. Doufal jsem, že jsem tohle nezapomněl. Přece jenom, Brian Haner před několika málo týdny, by něco takového nedělal. Samotného mě zaráželo, jak mě Zacky změnil. Naštěstí se ukázalo, že mám tolik praxe, že uvést Zackyho do extáze mi trvalo jen pár minut. A docela jsem si to užíval, ale to bylo jen tím, že to bylo s láskou mého života. U někoho jiného by to bylo asi s úplně opačnými pocity.

"Bri… Briane, přestaň. Nechci se udělat. Ještě ne." Nechápal jsem proč, ale jeho slova mě donutila zavzdychat kolem jeho erekce. Téměř okamžitě Zacky stejný zvuk opakoval. Odtáhnul jsem se a přesunul se k jeho hlavě. Chvilku jsem se na něj koukal. Oba jsme těžce vydechovali jen pár milimetrů od sebe. Bože, tak moc jsem ho chtěl…

"Zee?" Rozhodl jsem se svou myšlenku vyslovit, ale moc se mi to nedařilo. Zacky jen lehce kývnul a pokynul mi, abych pokračoval. "Uhm…" Nevěděl, jsem, jak mám specifikovat své myšlenkové pochody sobě, natož jemu. Vážně jsem to chtěl? Už to bylo možná několik let, co jsem něco takového dělal. Nebyl jsem si jistý, jestli je to dobrý nápad, ale v tuhle chvíli jsem ho potřeboval. Chtěl jsem ho v sobě. Ok, nádech výdech.

"Co se děje?" Zeptal se mě tak něžně, že jsem se málem vsáknul do matrace. "Nic… já jen…" Nevěděl jsem, jak se vymáčknout a moc dobře jsem věděl, že dost kazím tu jiskřící atmosféru mezi námi. "Lásko, děsíš mě, víš to?" Nadechnul jsem se a podíval se na něj. Přece nejsem taková drama queen, abych nezvládnul sex. Než jsem cokoli řekl, vášnivě jsem ho políbil, abych alespoň trochu vrátil náladu několik minut zpátky.

"Zacky chci Tě." Zavzdychal jsem mezi jeho rty. Zacky se zamračil a nechápavě se na mě podíval.

"Briane, já nechápu…" Nenechal jsem ho domluvit. Otočil jsem ho na sebe a omotal nohy kolem jeho pasu.

"Už je to dlouho, co jsem něco takového s někým dělal, ale s Tebou chci…" Zacky na prázdno otevřel pusu. Konečně pochopil, proč dělám takové drahoty. Několikrát se zhluboka nadechnul.

"Briane, já…"

"Zacky, nemáš ponětí, jak moc Tě chci." Trochu se uculil.

"Uhm, já vím, jen… málem jsem se udělal jen z toho, co jsi řekl. Nevím, jestli to zvládnu." Asi tři vteřiny bylo ticho, než jsme se oba jako na povel začali smát.

"Jsem rád, že na Tebe mají má slova takový vliv." Naposledy jsem se zasmál, než jsem ho k sobě znovu přitisknul. Na nic jsem nečekal a dnes už po několikáté jsem jeho rty odtáhnul jazykem, abych ho mohl líbat, jak nejlépe jsem dokázal. Jednu ruku jsem propletl do jeho už lehce navlhlých vlasů a druhou jsem přejížděl od jeho ramen, přes záda až k zadku, který jsem pokaždé jemně sevřel. Abych se přiznal, bylo to nejčastější místo, kterého jsem se dotýkal. Byla to jedna z nejdokonalejších částí jeho těla. Zacky zavzdychal a odtáhnul se ode mě. Toužebně se na mě podíval, ale nic neřekl. Jen lehce otočil zápěstím, ve kterém se mu v mžiku objevila lahvička s lubrikantem.

"Je pravda, že tohle mi bude taky chybět… ale myslím, že to není neřešitelný problém." Pronesl, když si uvědomil, že už nebude moc jen tak lusknout prstem a mít cokoli, co chce. Krátce jsem se zasmál, než jsem ho chytil za zápěstí. Vzal jsem lahvičku z jeho ruky a na svou dlaň vymáčknul trochu průhledného gelu. Chvilku jsem počkal, než se na mé ruce ohřál a přejel jsem po celé délce Zackyho erekce. Zacky si položil čelo na mé rameno a těžce vydechnul. Pochyb jsem několikrát opakoval, dokud jsem neucítil sevření na svém zápěstí.

"Briane, jak dlouho jsi neměl anální sex?" Zeptal se mě otevřeně. Na chvilku jsem strnul. Nečekal jsem tak přímou otázku.

"Uhm… dost."

"Co to znamená?"

"Tak tři roky… možná o něco víc." Zacky vypadal, že ho to nepřekvapilo.

"Fajn, tak dej ty ruce pryč a nech mě, ať se postarám já o Tebe." Hned na to si vzal gel, který se teď válel vedle mě a vymáčknul si trochu na prsty. Netrvalo dlouho a ucítil jsem jeden z nich na svých nejintimnějších partiích. Skoro jsem zapomněl, jak je to divný pocit, ale naštěstí to nebylo tak nepříjemné, jak jsem čekal. Navíc, Zacky se u toho dokázal věnovat několika věcem na jednou. Líbal mě na rtech, tvářích, na krku, klíčních kostech i na hrudi a zároveň druhou rukou nenápadně přejížděl po mé slábnoucí erekci. Jak tohle všechno sakra dokázal najednou? Za následek to mělo to, že jsem téměř ani nepostřehl, že mě uvolnil natolik, aby se dostal k mé prostatě. Stalo se to zrovna ve chvíli, kdy mě Zack lehce líbal na rty. Vykřiknul jsem proti těm jeho. Zároveň jsem se prohnul v zádech, takže se naše spodní partie silně přitiskly. Zackyho zavzdychání jsem přerušil zoufalým polibkem. Zároveň jsem ho chytil za zápěstí a odtáhnul ho. Sevřel jsem ho koleny a přitisknul se k němu, jak nejvíc jsem dokázal.

"Oh, panebože zlato, udělej to, hned." Komandoval jsem ho a pohybem boků mu naznačil, jak moc ho v tuhle chvíli chci. Zacky na nic nečekal a dostal se do mě. Byl jsem trochu překvapený tou razancí, ale sám jsem věděl, že je lepší to udělat najednou, než se s tím crcat. Zavzdychal jsem. Tentokrát ne tak euforicky, jak před několika okamžiky, ale i tak to bylo vzrušením. Cítil jsem Zackyho dech na svém rameni. Pochopil jsem, že je na pokraji extáze a má co dělat, aby se s ní vypořádal. Naštěstí mi vyhovovala lehká pauza, takže jsem na něj nenaléhal. Několikrát jsem se zhluboka nadechnul, než jsem cokoli udělal. Pohladil jsem ho po zádech a zvednul jeho tvář té svojí. "Jestli to je naposled, tak to už teď stojí za to." Zašeptal jsem před tím, než jsem lehce odtáhnul své boky od těch jeho a lehce přirazil zpátky. I tohle mělo na Zackyho neuvěřitelný efekt. Byl jsem rád, že jsem ho mohl potají sledovat. Jeho rty se lehce rozevřely, aby natáhly potřebný kyslík. Oči měl sevřené v grimase plné rozkoše a vzrušení. Jednou rukou svíral mé rameno a druhou bořil do polštáře vedle mé hlavy. Tenhle malinký rozbor zajistil, že jsem zapomněl na jakékoli nepříjemné pocity odehrávající se v mých dolních partiích. Omotal jsem nohy kolem jeho pasu a přitáhl si ho, tentokrát mnohem silněji k sobě. Dál už nebyl čas na žádné analýzy nebo komentáře. Jediné, co jsem cítil, byla narůstající extáze uvnitř mě. Pomalu se šířila s každým Zackyho nárazem na mou prostatu. Byl jsem celkem rád, že jsme byli v jeho lahvi. Kdyby se něco takového dělo v mé chatě, určitě bych se nedokázal kontrolovat a slyšeli by mě obyvatelé tři vesnice daleko.

"Bri… panebože…" Zavzdychal Zack a o vteřinu později se zhroutil na mé rameno. "Bože, máš ponětí, jak moc Tě miluju?" Zaskučel mi do krku a prudce vydechoval. Neubránil jsem se a krátce se zasmál. Po pár vteřinách se Zackyho dech trochu zklidnil. Vzepřel se na lokti a podíval se mi do očí. "Vážně… miluju Tě zlato." Zopakoval a něžně mě políbil na rty. V tu chvíli si uvědomil, že jsme ještě tak úplně neskončili. Při nejmenším já ne. K mému štěstí se lehce uculil a levou rukou sjel mezi naše těla. Překvapilo mě, že nesevřel jen můj penis, ale i ten svůj, což mělo za následek nejen to, že jsem málem vyskočil z kůže, ale i to, že Zacky se bleskově vrátil do hry. Z ničeho nic se ode mě odtáhnul, ale zanedlouho jsem pochopil, co po mě chce. Kleknul si a rukama sevřel čelo postele. Napodobil jsem jeho polohu a zezadu se k němu přitisknul. Ve chvíli, kdy jsem do něj proniknul si Zacky položil hlavu na mé rameno a hlasitě zavzdychal. Cítil jsem, že po tom, co se událo před chvílí, už nebude trvat dlouho, než se udělám, takže jsem natáhl ruku a v souladu se svými pohyby přejížděl po Zackyho erekci. Netrvalo to ani pět minut. Oba jsme potřebovali vyvrcholení, a když přišlo, euforicky jsme se zhroutili na čelo postele. Zackyho to muselo asi trochu bolet. Po pár minutách jsem se od něj odtáhnul a zhroutil se do polštářů. Zacky ještě nějakou chvilku oddechoval, než se schoulel v mém náručí.

"Myslím, že teď už můžu umřít." Zasmál jsem se.

"To teda nemůžeš…" Natočil jsem hlavu, abych mu viděl do očí. "Tohohle nikdy nebudu mít dost." Tentokrát se zasmál on, než mě lehce políbil na rty. Potom si položil hlavu mezi mé rameno a krk a pomalu usnul. Mě to taky netrvalo moc dlouho. Hlavou mi stačilo proběhnout jen pár myšlenek. Třeba to, jak moc se těším na ranní sex...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | 18. dubna 2017 v 15:35 | Reagovat

no vzhledem k tomu, že mě pro změnu trollil net, opět, tak ti sem házím koment až teď :D :D a jinak wooow z tohodle neusnu tvl :D :D dokonalost !!:D nějak nevím co víc k tomu dodat došly mi slova !! :D  snad jen,že těším se na další díl!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama