na Blog.cz

♣

Zack vystoupil z výtahu na patře, kde byla jeho kancelář. Rozešel se malou halou a měl co dělat, aby se nesložil. Sednul si na židli za jeho stolem a sundal si brýle. Položil je na stůl. Poprvé od chvíle, kdy slyšel, co se mu stane, nechal volně stékat slzy z očí. Zavřel je a snažil se trochu uklidnit, ale zjistil, že je to skoro nemožné, když si uvědomil fakt, že celý jeho život, tak jak ho znal, může mrknutím oka zmizet. Stačí jeden jediný chybný krok na Zemi. Ozvalo se tiché zaklepání na dveře, které ho vytrhlo z myšlenek. Rychle si otřel hřbetem ruky oči. Jimmy nakouknul dovnitř. Úsměv, který měl na tváři okamžitě zmizel, když viděl, v jakém je jeho kamarád stavu. Vešel dovnitř a sednul si na jedinou další židli v Zackyho kanceláři. Z jeho pohledu byly patrné obavy.

"Beru to tak, že to nešlo moc dobře." řekl a nepozorně si hrál s jmenovkou na Zackyho stole. Zack zvednul oči ke svému kamarádovi.

"Pošlou mě na Zem." skoro zašeptal.

"Co? Proč? Co jsi udělal?" Zack se sarkasticky usmál nejlépe, jak za daných okolností mohl a zhluboka se nadechnul.

"I když bych ti sebevíc chtěl říct proč, teď nemůžu. Pořád nedokážu pochopit, proč si myslí, že jsem pro tohle ten správný." Jimmy se opřel a krátce se podíval na strop.

"Tak to musí bejt velký." Zack kývnul.

"To je. Já jen nevím, jak bych do pekla mohl být jen vzdáleně kvalifikovaný na to, co po mě chtějí." Zack zamíchal papíry na stole a začal je skládat, aby přišel na jiné myšlenky.

"Kdy odcházíš?"

"Dneska v osum." Zack se na něj podíval a potom se kouknul na zarámovanou fotku na stole. "Pohlídáš Ickyho, že jo? Nevím kdy nebo jestli se vůbec vrátím. Nesnesl bych pomyšlení, že by byl sám." Jimmy se usmál, když viděl jakou lásku chová jeho přítel k malému černému psu, kterého jednu noc objevili před oblíbenou restaurací. Zack se do něj oamžitě zamiloval a vzal si ho domů.

"Pohlídám. Mysli jen na to, co máš udělat a dostaň svou prdel zpátky, jak nejrychleji to půjde." Zack nadskočil, když to slyšel a Jimmy se usmál. "Ty jsi někdy fakt tak upjatej." Zack se usmál.

"Někdy bych si přál, aby tys byl víc." povzdechnul si a podíval se na svůj stůl. "Musím jít domů a všechno zařídit, než odejdu." Zack zvednul brýle a nasadil si je.

"Budu u tebe v 7:30 abych vyzvednul Ickyho. Je to v pohodě?" Zack přikývnul a zvednul se. Vzal si bundu a tašku přes rameno.

"Jo, to bude fajn. Ještě jednou díky, Jimmy." Vysoký, hubený muž vstal a následoval svého kamaráda z kanceláře. Zack se rozešel chodbou k výtahu. Celou jeho hlavou lítaly myšlenky.

♣

Zack vylezl z taxíku, kterým jel z domu do kanceláře. Podíval se na vysokou budovu a povzdechnul si. Rozešel se dovnitř. Zastavil se před výtahem a stisknul tlačítko nahoru. Zatímco čekal na výtah, podíval se na svůj odraz.

Nemám tušení, jaký je na Zemi rok. Jsem na to vhodně oblečený? Pomyslel si a zkoumal své khaki kalhoty, košili a vzorovaný svetr. Prohrábnul si rukou vlasy a posunul si brýle. Hned na to uslyšel cinknutí výtahu. Dveře se tiše otevřely. Vešel do kabiny a stisknul tlačítko třicátého-pátého podlaží. Dveře se zavřely a Zack se opřel o stěnu. Proč já? Jsem si jistý, že je spousta mnohem kvalifikovanějších andělů, kteří se nebojí jít na Zemi. Všechny mé zkušenosti na Zemi k ničemu nevedli. Akorát mi někdo nějakým způsobem ublížil. Povzdechnul si. Výtah zastavil mnohem dříve, než předpokládal. Dveře se otevřely. Vystoupil ven a otočil se směrem k lobby. Jeho kroky působily na nalakované podlaze neuvěřitelně hlasitě. Když se blížil k lobby, uvědomil si, že postrádá Billyho a technika, který ho měl poslat na Zem. Otevřel dvojité skleněné dveře a vešel do prázdné místnosti.

"Haló? B-Williame?" Jeho hlas se odrážel od stěn. Téměř okamžitě uslyšel dva páry nohou, které mířili k němu. Váhavě se usmál, když do místnosti vešel Billy a menší muž.

"Ahoj Zachary. Benjamin bude asistovat u tvého přesunu." Benji se podíval na Billyho a zašklebil se.

"Čau Benji." Oba se na sebe usmáli.

"Vypadáš trochu vyděšeně, Zacky. Dělal jsi to už před tím ne?" zeptal se Benji.

"Jestli jsem byl na Zemi? Jo, párkrát a ani jednou to nebylo dobrý. Ale mám dost otázek." Billy protočil oči.

"Měl jsem to tušit." Vydechnul Billy. "Co je to tentokrát, Zachary?"

"Uhm... jsem vhodně oblečený do doby, která je na Zemi? A co je tam za rok a den?"

"Oblečení je v pohodě."

"Možná trochu upjaté." řekl Benji tiše. Billy se na něj podíval.

"Ne každý tady musí mít růžové vlasy a oční linky, Benjamine." řekl Billy.

"Jestli si dobře vzpomínám, ty jsi měl taky jednou ujetej účes a nosil jsi tunu očních linek, Billy." Řekl Benji s provokativním úsměvem na tváři.

"Williame." Benji zakroutil hlavou.

"Billy. Ty a já jsme přátelé už moc dlouho na to, abych přijal tvou promoci jako důvod, že se s tebe stal nadutej kravaťák s tyčkou nacpanou tak hluboko v prdeli, že..."

"Jestli jsi skončil, musíme se pustit do práce." přerušil ho Billy. Zack si zakryl pusu, aby zabránil smíchu, který se dral na povrch. Benji se podíval s mrknutím na Zackyho. Hned potom se rozešli z místnosti do dlouhé chodby.

"Neřekl jsi mi, co je tam za rok a den." řekl Zacky a podíval se na stroj, který ho má přenést na Zemi.

"Oh, je 24. prosince, 2007." řekl Billy a podíval se na Zackyho. "Možná sis měl vzít kabát."

"Jo, myslíš? Kde mě vysadíte?" Zack byl trochu vyvedený z míry, když věděl, že půjde někam, kde je půlka zimy.

"Jedno město v Kalifornii. Nedostali jsme víc informací než tohle." Zack zvednul obočí a trochu natočil hlavu.

"Ok, počkej chvilku. Vyhodíte mě někde uprostřed zimy, do počasí, na které nejsem připravený a nemáte ani ponětí, kam přesně to bude? Od kdy jsme tady nahoře tak neorganizovaný? Čekal bych, že někdo udělá ten výzkum líp než tohle..." Zack nemohl přestat. Kombinace nervů, strachu a naštvání ho přemohla.

"Uklidni se. Důvod, proč to nevíme je, že nemáme bližší informace. Ztratili jsme ho když před několika hodinami opouštěl Las Vegas. Nejlepší, co můžeme udělat je, že tě přemístíme někam blízko k němu a k tvému smrtelnému pomocníkovi. Někam mezi ně. Zack si nemohl pomoc a zašklebil se.

"Fajn, hned se cítím bezpečnejc, víc v teple a míň zmatenej." když se podíval na Benjiho v jeho očích bylo patrné naštvání. "Můžeme se do toho pustit? Čím dřív tam budu, tím dřív se můžu zorientovat a vymslet co budu dělat." Benji přikývnul.

"Jo, jasně." řekl a přistoupil k řídícímu panelu. Zacky probodával Billyho očima. Vstoupil do přístroje a zavřel za sebou. Obrovská mechanická ruka se přesunula nad něj. Zack se nemohl zbavit pocitu, že to vypadá jako ruka v automatu na tahání hraček. Ruka klesla a jemně se uzavřela kolem Zackyho. Podlaha pod ním se začala točit a otevírat.

"Bože, jestli mě slyšíš, prosím tě, zařiď ať je to přistání co nejměkčí. Zasloužím si aspoň tohle." Zakřičel Zack. Mechanická ruka pomalu povolila sevření. "OH, DOPRDELE!" To byla poslední slyšitelná slova před tím, než Zack zmizel v rotující díře. Benji a Billy se na sebe podívali. Benji se nekontrolovatelne hihňal.

"Řekl to, co si myslím, že řekl?" zeptal se Billy a Benji přikývnul.