Tak jo, jdeme na to... tahle story je zase jiná, ale je to opravdu jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy četla. Je to zábavný, dojemný, napínavý... prostě zážitek :) Doufám, že se Vám to bude líbit jako mě... víc prozrazovat nebudu...
Joooo je to rozdělený na tři části, páč je to moc dlouhý pro blog.cz... ale dávám to najednou
Chapter 1: The Platypus
"Zacky, chtějí tě v konferenční místnosti B." vysoký muž nakouknul do malé kanceláře. Zack zrovna koukal do papírů. Pomalu vzhlédnul a posunul si brýle na nose.
"Co jsem udělal tentokrát?" Vyšší z nich pokrčil rameny. Na jeho tváři se objevil dobrotivý úsměv.
"Nemám tušení. Jen mi řekli, abych ti vzkázal, že tě chtějí nahoře. Hned... Běž." Zack se zvednul a trochu si povzdechnul.
"Nojo, už jdu, už jdu. Půjdeš se mnou?" vysoký muž se uculil, zatímco Zack protáhnul své trochu zaoblené tělo kolem něj.
"Vážně máš takový strách z toho, co by se mohlo stát?"
"Pamatuješ si co se stalo po tom ptakopyskovi?" Poslali mě zpátky... no, a víš jak jsem vypadal, když jsem se vrátil.
"Fajn, půjdu s tebou, ale jestli mi řekne, abych odešel, vypadnu."
"Dobře. Díky Jimmy."
"Nojo, můžeš mi to vynahradit tím, že mě vezmeš na večeři nebo tak." Zack a Jimmy se rozešli k výtahu na konci chodby. Zack nervózně stisknul tlačítko. V tichosti čekali, až výtah sjede z horních pater. "Nikdy jsi mi nevysvětlil, o čem vlastně celá ta věc s ptakopyskem byla. Co na tom bylo tak hroznýho, že tě poslali zpátky na Zem?" zeptal se Jimmy. V tu chvíli se ozvalo tiché 'ding' a výtah se otevřel. Zack si povzdechnul. Stisknul jedno z mnoha tlačítek vedle dveří výtahu.
"No, pamatuješ si, když jsem pracoval v DTZ?" Jimmy přikývnul, zatímco se dveře výtahu zavřely a výtah se rozjel do horních pater, kam měli úředníci jako oni zřídka přístup.
"Divize tvorby zvířat. Jo vzpomínám si, že jsi tam pracoval." Zack lehce přikývnul a pokračoval.
"Pracoval jsem na projektu s Paulem. Však víš, jak tam dole vymírali zvířata..."
"Zacky, chtějí tě v konferenční místnosti B." vysoký muž nakouknul do malé kanceláře. Zack zrovna koukal do papírů. Pomalu vzhlédnul a posunul si brýle na nose.
"Co jsem udělal tentokrát?" Vyšší z nich pokrčil rameny. Na jeho tváři se objevil dobrotivý úsměv.
"Nemám tušení. Jen mi řekli, abych ti vzkázal, že tě chtějí nahoře. Hned... Běž." Zack se zvednul a trochu si povzdechnul.
"Nojo, už jdu, už jdu. Půjdeš se mnou?" vysoký muž se uculil, zatímco Zack protáhnul své trochu zaoblené tělo kolem něj.
"Vážně máš takový strách z toho, co by se mohlo stát?"
"Pamatuješ si co se stalo po tom ptakopyskovi?" Poslali mě zpátky... no, a víš jak jsem vypadal, když jsem se vrátil.
"Fajn, půjdu s tebou, ale jestli mi řekne, abych odešel, vypadnu."
"Dobře. Díky Jimmy."
"Nojo, můžeš mi to vynahradit tím, že mě vezmeš na večeři nebo tak." Zack a Jimmy se rozešli k výtahu na konci chodby. Zack nervózně stisknul tlačítko. V tichosti čekali, až výtah sjede z horních pater. "Nikdy jsi mi nevysvětlil, o čem vlastně celá ta věc s ptakopyskem byla. Co na tom bylo tak hroznýho, že tě poslali zpátky na Zem?" zeptal se Jimmy. V tu chvíli se ozvalo tiché 'ding' a výtah se otevřel. Zack si povzdechnul. Stisknul jedno z mnoha tlačítek vedle dveří výtahu.
"No, pamatuješ si, když jsem pracoval v DTZ?" Jimmy přikývnul, zatímco se dveře výtahu zavřely a výtah se rozjel do horních pater, kam měli úředníci jako oni zřídka přístup.
"Divize tvorby zvířat. Jo vzpomínám si, že jsi tam pracoval." Zack lehce přikývnul a pokračoval.
"Pracoval jsem na projektu s Paulem. Však víš, jak tam dole vymírali zvířata..."
"Prostě to vyklop. Budem nahoře dřív, než bude mít tenhle příběh šanci začít."
"Nojo, fajn... takže... Paul, já a několik našich přátel jsme si šli jeden večer dát po práci pár drinků. Když jsem byl trochu napitej, začal jsem přemýšlet nad tím, jak by bylo super vrátit se do laboratoře a něco tam vymyslet. Však víš... malá kachna se srstí, co vypadá trochu jako vydra." Zack střelil očima po měnících se číslech nade dveřmi. "Tak se zrodil ptakopysk... když na to přišla... no, nutno říct, že ji to nepotěšilo a kromě toho, že mě poslala na Zem mě degradovala a poslala mě do tý mrňavé kanceláře."
"Ou... takže ty jsi ten důvod, proč tady nesmíme pít žádný alkohol?" Zack se podíval na svého kamaráda s rozpačitým úsměvem.
"No, nejenom já, ale jsem si jistý, že jsem k tomu přispěl. Jo." Výtah zastavil, dveře se tiše otevřely a odhalily pohled na pustou bílou chodbu, zleva lemovanou okny, která dovnitř vpouštěla světlo způsobující, že všechno vypadalo světlejší.
"Nojo, fajn... takže... Paul, já a několik našich přátel jsme si šli jeden večer dát po práci pár drinků. Když jsem byl trochu napitej, začal jsem přemýšlet nad tím, jak by bylo super vrátit se do laboratoře a něco tam vymyslet. Však víš... malá kachna se srstí, co vypadá trochu jako vydra." Zack střelil očima po měnících se číslech nade dveřmi. "Tak se zrodil ptakopysk... když na to přišla... no, nutno říct, že ji to nepotěšilo a kromě toho, že mě poslala na Zem mě degradovala a poslala mě do tý mrňavé kanceláře."
"Ou... takže ty jsi ten důvod, proč tady nesmíme pít žádný alkohol?" Zack se podíval na svého kamaráda s rozpačitým úsměvem.
"No, nejenom já, ale jsem si jistý, že jsem k tomu přispěl. Jo." Výtah zastavil, dveře se tiše otevřely a odhalily pohled na pustou bílou chodbu, zleva lemovanou okny, která dovnitř vpouštěla světlo způsobující, že všechno vypadalo světlejší.
Zde hledá