Stilwater - 9/22 - Pretend Away

15. září 2011 v 12:26 | sdtrktomylife -> překlad Zuzu |  Zuzu´s Translated Stories -> Stilwater
Další jsem stihla trochu rychleji, než obvykle. Doufám, že máte radost. :)


Chapter 9: Pretend Away

"Jak jste tohle zařídil?" zeptal se Jimmy, když se spolu s Brianem procházel po chodníku kolem hlavní budovy. Michelle je následovala v dostatečné vzdálenosti, aby neslyšela konverzaci, ale dostatečně blízko na to, aby se k nim dostala, kdyby bylo potřeba.

"Jak jsem zařídil co?" Brian zvednul obočí a otočil v rukách notes. Podíval se směrem k malému místu, kde se dalo sedět. Všimnul si ho, když si dříve procházel pozemky.

"Já… venku. To je… fakt nemám slov." Brian se usmál a podíval se na vyššího muže.

"Oh, ptal jsem se na to před pár týdny. Jen jsem musel počkat, jak to s některými z Vás bude probíhat, než jsem se odvážil Vás vzít ven."

"Takže, co byste zmohl, abychom mohli mít návštěvy?" Brian se tiše zasmál a uculil se.

"Nic, návštěvy nejsou povolené, vždyť to víte."

"Fajn, fajn."

"Navíc, zbývá Vám už jen pár měsíců do konce trestu. Uvidíte svoji snoubenku docela brzy."

"Jo, já vím, ale namůžete mi mít za zlé, že jsem to zkusil." Brian zakroutil hlavou. Zastavili se u betonových laviček. Jimmy si sednul na jednu a Brian na druhou.

"Budete schopný na sobě udržet oblečení, až budete venku?" zeptal se Brian a vytáhnul z kapsy tužku. Jimmy s malým úsměvem na tváři pokrčil rameny.

"Nedá se říct dopředu, co budu nebo nebudu schopný dělat." Jimmy se podíval na mraky, které se pomalu pohybovaly nad jeho hlavou. "Myslím, že víc záleží na tom, nenechat se chytit." Brian se tiše zasmál a udělal si nějaké poznámky.

"Budu předstírat, že jsem to neslyšel."

"Klidně předstírejte." Brian si potichu odfrknul a pokračoval v psaní.


Michelle došla trochu blíž a tiše si odkašlala. Podívala se na Briana a pak na Jimmyho. Oba k ní s úsměvem na tváři vzhlédli.

"Už je čas?" zeptal se Jimmy. V jeho hlase bylo znát zklamání. Michelle se usmála a přikývla.

"Obávám se, že ano. Brian se musí sejít s Jackem a vyzvednout si dalšího pacienta." řekla a popošla blíže k nim. Jimmy si povzdechnul a zvednul se. Pouta na jeho rukou tiše cinkala.

"Budeme moc ještě někdy ven?" zeptal se Jimmy a podíval se na Briana, který se usmál a přikývnul.

"Dokud se budete chovat slušně… jo, klidně můžeme mít konzultace tady." Jimmy přikývnul a všichni tři se rozešli k budově.

"Můžu se na něco zeptat?" řekl Jimmy a podíval se na Briana.

"Jo."

"Co budete dělat, až tu skončíte?" Brian pokrčil rameny a tiše si povzdechnul.

"To nevím. Doufám, že dostanu práci na nějakém místě, jako je tohle."

"Ne tady?" Brian se tiše zasmál.

"Nevím. Nevím, jestli budu nutně chtít být tady."

"Proč ne? Nemáš nás rád?" zeptala se Michelle s úsměvem na tváři.

"To jsem neřekl, ale…" Všichni tři došli k hlavní budově. Michelle odemkla dveře a pustila je dovnitř.


Brian, Michelle a Jimmy vystoupili z výtahu ve čtvrtém podlaží. Michelle doprovodila Jimmyho do jeho cely, zatímco Brian šel ke stolu na konci chodby. Zack vzhlédnul, když Brian procházel kolem. Na jeho tváři byl malý, téměř neviditelný úsměv. Brian se zastavil u bezpečnostního stolu a sevřel desky a pero před ním.

"Víš, že se nemusíš zapisovat na konzultace s Bakerem, že jo?" řekl Jack a zvednul obočí.

"Já vím… za normálních okolností bych to nedělal, ale vlastně… mám pro něj dneska zablokovaných pár hodin."

"Budeš sedět a nic nedělat dvě hodiny?" Brian pokrčil rameny a podepsal se na linku před tím, než se podíval na hodinky na levém zápěstí a zapsal čas.

"Jacku, co budu dělat nebo jakým způsobem strávím sezení, není tvoje starost." Brian se usmál, když se velký dozorčí zvednul ze židle. Obešel stůl a následoval Briana chodbou k Zackově cele. Muž uvnitř se zvednul a došoural se ke dveřím. Jack odemknul zámek a otevřel dveře. Zack automaticky zvednul ruce a Jack mu kolem zápěstí nasadil pouta. Když Brian uslyšel kovové cvaknutí, trochu se zděsil. Zack k němu vzhlédnul.

"Dneska budeme dělat něco trochu jiného, Zachary. Půjdeme se projít a já budu mluvit. Tedy, pokud se nerozhodneš, že chceš něco říct samozřejmě. Zack se zašklebil. Jack zeširoka otevřel oči.

"Fakt se právě…" zeptal se Jack Briana. V jeho hlase byl patrný šok. Brian zvednul oči k dozorčímu.

"Jo. Usmíval se na mě od chvíle, kdy jsme začali konzultace. Už je to přes měsíc." Jack přikývnul. Všichni tři se rozešli k výtahu. Michelle se usmála, zatímco zamykala zámek na dveřích Jimmyho cely.

"Jack ho slyšel se hihňat?" Zack nakrčil obočí a podíval se na mladou ženu. "Oops, promiň… smát se nebo se culit?" Zack se trochu usmál, zatímco Michelle prošla kolem nich a pokračovala ke stolu dozorčích. "Užijte si sezení." zakřičela a sedla si.

Brian se usmál, zatímco došli k výtahu a zastavili se. Dlouhými prsty stisknul čtvercové tlačítko dolů. Podíval se na Jacka.

"Vypadáš dost překvapený." řekl konečně. Dozorčí vzhlédnul k displayi. Zobrazilo se zelené světlo, které signalizovalo, že výtah dorazil.

"Jsem. Nikdy jsem od něj neslyšel slovo nebo jediný zvuk. A to jsem tu začal pracovat před šesti lety." Brian se podíval na Zackyho a potom zpátky na velkého muže vedle svého pacienta.

"No, já jsem od něj zatím taky neslyšel ani slovo, ale směje se na mě… rád se mi směje." Zackovi koutky trochu zacukaly před tím, než se z jeho rtů ozval tichý smích.

Dveře výtahu se otevřely. Jack zavedl Zacka dovnitř a následoval ho. Brian si tiše povzdechnul a nastoupil. Stisknul tlačítko do lobby. Když se zavíraly dveře, usmál se.

"Proč sis zablokoval tolik času na tohle sezení?" Brian pokrčil rameny.

"Chtěl jsem. Proč tě to zajímá. Máš dostat zaplaceno za to, že sedíš za stolem a koukáš se na chlapy ve skleněných celách nebo za to, že budeš chvilku na sluníčku? Nestarej se o to." Zack zvednul ruce k obličeji, aby zakryl ten vychytralý úšklebek na tváři.

Výtah se zastavil, dveře se pomalu otevřely a odkryly výhled na lobby. Matt a Dane, vzhlédli. Když spatřili tři muže, kteří k nim šli, usmáli se. Dane si stoupnul, očima sledoval Zacka a popošel k Brianovi a Jackovi.

"Další co jde ven, Briane?" zeptal se Dane a se zabzučením otevřel dveře. Brian se usmál a jemně položil ruku na Zackova záda.

"Yep. Po něm bude ještě jeden. Potom budu po zbytek dne zavřený vevnitř." Dane se zasmál a vrátil se zpátky za stůl.

"Bavte se, vy dva." Brian se otočil na dva muže za stolem a usmál se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miss Nothing Miss Nothing | Web | 15. září 2011 v 12:53 | Reagovat

Super.. :)

2 VeVe VeVe | 15. září 2011 v 20:45 | Reagovat

Obrovskou radost :))

Je to pěkný, ale furt takový nooo táhne se to jako žvejka na podrážce, kdy vyklopí jak to bylo, kruciš :D

3 LuLa LuLa | Web | 16. září 2011 v 22:46 | Reagovat

Som zvedavá, čo sa tam vonku udeje :D Ale hrozne sa mi páči ako sa mu vkuse smeje, keď už nič, tak sa aspoň rehoce trochu :D
Pekne sa to pomaly rozbieha, bude to ešte velmi zaujímavé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama